Údržba dřevěného zahradního domku: Tři největší nepřátelé dřeva a rady praxe
Dřevěný domek na zahradě je užitečný pomocník a stačí málo, aby byl také její ozdobou. V článku se dozvíte, co nejvíce ohrožuje životnost a estetiku vašeho zahradního domku, jak předejít největším škodám a jak co nejlevnější a efektivně dát domečku každý rok to, co potřebuje.
Největší nepřátelé dřevěného zahradního domku, jsou zcela jistě v první řadě kontakt se zemí/hlínou, v tom nejhorším případě s mokrou hlínou. Druhým největším nepřítelem je voda a třetím je slunce.
Takový domek bylo třeba „zachránit“ už dávno. Ale stále je možné ho vynovit. (zdroj: Adobestock.com)
Ve všech třech případech platí, že čím dříve je provedena správná údržba zahradního domku, tím méně škod nepřátelé způsobí. Právě u dřeva platí, že časem se škody znásobují a jejich odstranění je nákladnější. A při hlíně a vodě existuje takový bod poškození, kdy je oprava jednoduše nerentabilní a levnější je postavit nový domek. Tam se však rozhodně nikdo nechce dostat. Pojďme tedy přímo k jádru:
Hlína
Co nejdříve na jaře je vhodné zkontrolovat obvodový rám podlahy a podlahu samotnou, zda někde nedochází ke styku dřeva se zemí. Samozřejmě krtince v těsné blízkosti dřeva je třeba odstranit. Nejjednodušší je je rozhrabat. Počkejte si tedy na sušší počasí, ať se netrápíte blátivými hroudami.
V každém případě je třeba upravit terén kolem domku tak, aby byl ideální pod úrovní rámu (podlahy). V případě, že to není možné, zcela jistě velmi pomůže vyhloubení menšího stružku/rygolu po celém obvodu domku a vysypat ho štěrkem. Už při hloubce 10 cm a šířce alespoň 20 cm udělá jarek hodně práce s odvodněním kolem domku, a to na poměrně dlouhou dobu.
Voda
Zatékání
Voda se dostává k okolí domku jednak ze střechy, jednak z boku stěn. Zejména v souvislosti s jarními vydatnými dešti je třeba co nejdříve zkontrolovat střešní krytinu a hledat stopy po zatékání. Obejďete celý domek, zkontrolujte všechny dřevěné části střechy a stěny. Zatékání je vidět na dřevě poměrně brzy, kdy voda vytváří na dřevě „mapy“. V případě staršího zatékání se k mapě přidává zčernání, resp. zamodření, dřeva, což je indikátor plesnivení dřeva. Proti tzv. zamodření je máloco účinné, dokonce nefunguje ani některé prostředky určené právě proti plísni na dřevě. Z naší zkušenosti, alespoň částečně, funguje Savo proti plísni, kdy se rozšiřování plísně v podstatě zastaví.
Zavlhnutí stěn
Něco jiného jsou důsledky vody na stěnách způsobené prskáním vody z okolí zpět na stěny domku, většinou při prudkých deštích. Záleží na podloží okolí, ale častokrát se s vodou dostanou na stěny domku i částečky prachu, což ještě zrychlí poškozování dřeva. Nejrychlejší a nejviditelnější důsledek takto „smáčených“ stěn domku je bobtnání a většinou vyboulení dřeva na spodních částech stěn. Řešením je nechat dřevo vyschnout, to znamená počkat si na suché teplé počasí a zkusit vrátit vyduté dřevo na své místo. Následně zafixovat např. samořeznými šrouby a dřevo uzavřít nátěrem.
Rostliny
Dalším zdrojem vody mohou být rostliny. Lidově se tomu říká „zelená vlhkost“, kdy je voda přiváděna do dřeva kontaktem s okolními rostlinami, a to v době deště nebo vydatnější rosy. Záleží samozřejmě na výšce a hustotě okolního porostu, ale mnozí by byli překvapeni, kolik vody jsou schopny rostliny takto předat dřevu. Řešením je samozřejmě pravidelné kosení kolem domku, případně zmiňovaný štěrkový jarek. Máme osvědčené, že v případě omezených možností, lze snížit frekvenci kosení na 3 – 4 krát do roka. Poprvé na přelomu duben/květen, podruhé na konci května/začátkem června, potřetí v polovině srpna, případně ještě na konci září. Konkrétní termín je však třeba zohlednit podle teplot a hlavně vydatnosti dešťů v daném roce.
Slunce
Kdo by čekal, že právě sluníčko dokáže řádně ukousnout ze životnosti a zejména estetiky dřevěného domku? Slunce je jeden z hlavních faktorů počasí, které se podepisují na amortizaci, lépe řečeno, degradaci dřeva. Nejde jen o vysychání a ztrátu objemu dřeva. Jde také o narušování struktury dřeva, z něhož se ztrácejí silice. Důsledkem toho se dřevo drolí a otevírá dalším poškozením.
Nejlepší způsob jak tomuto zabránit a ochránit dřevo v průběhu času, je jeho „uzavření“ nátěrem. Existuje řada nátěrů (oleje, lazury, barvy, vosky, …), kterým se budeme podrobněji věnovat příště. V každém případě je důležité dřevo ošetřit nátěrem, aby neztrácelo svou kvalitu, nebo ji ztrácelo jen minimálně.
Na druhé straně i samotné nátěry postupně degradují pod vlivem slunečního záření. Takže je třeba je v určitých intervalech opakovat. Otázkou je kdy nátěr zopakovat. Samozřejmě to záleží jednak právě podle použitého druhu nátěru, jednak na konkrétních podmínkách vaší zahrady, ale i na druhu dřeviny, z něhož je zahradní domek vyroben.
Existuje však jeden velmi dobrý a přesný indikátor, který vám ukáže, že je ten správný čas pro obnovu nátěru. Je to sluneční stěna dřevěného domečku. Právě tato část domku, nejvíce namáhaná slunečním zářením, na vás „zakřičí“, že je čas na nový nátěr.
Degradace nátěru má určitou posloupnost, a to od prvních náznaků blednutí některých částí oproti ostatním, při některých nátěrech praskání nebo vytváření tzv. šupin a olupování, až po prakticky úplnou ztrátu původního nátěru a prosvítání šedě původního dřeva. Snad tím posledním stádiem, je deformace samotné desky, kdy se dřevo začne různým způsobem prohýbat, zejména jeho tenčí části. Na toto poslední stádium bych však rozhodně nečekal.
Závěrem
Asi jako u všeho, i zde platí, že prevence a dřívější zásah je lepší a daleko levnější, než pozdější opravy a nápravy. Mějte radost z péče o svůj zahradní domek, ten se Vám odmění několikanásobně delší životností a užitečností. Já beru každoroční péči o svůj domek jako velmi výhodnou investici do budoucna. S docela slušnou šancí, že mě ten můj domek možná i „přežije“. Nakonec, stále se v Česku nacházejí staleté stodoly.
 Michal Zelman   |